|
|
Portrét Karla Velikého v obraze jeho doby
Weissová, Karolína ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
V osmém století začíná pro tehdejší civilizovaný svět nová éra. Díky franským králům nabývá tato říše na významu. Jak svoji rozlohou, tak svým neustálým snažením šířit křesťanství a tím i nárůstem vzdělanosti. Na počátku stojí výrazný rozdíl mezi upadající dynastií Merovejců a rychlým nástupem nové dynastie Karlovců. V tento moment stojí na jedné straně vláda neschopných líných králů a na druhé nové charismatické osoby zajímající se o vnitřní politiku říše a její ochranu, jako Karel Martel a jeho syn Pipin. Výrazným znakem pro období vlády Karla Velikého je spojení znovu vyzdvižené antické kultury a křesťanství. Dokonalým příkladem vzdělaného člověka této doby byl Einhart, který byl velmi znalý antiky a také byl významným křesťanským učencem. V jeho dílech můžeme nalézt znaky tehdejšího kulturního života, umění, řeči a literatury. Nejen tím je nedocenitelným. Jeho záznam Karlova života z jeho bezprostřední blízkosti nám pomůže vybavit si celkový obraz této doby. Jeho vláda měla vliv na celou Evropu. Během jeho působení byla velká část Evropy území jednotná. Rychle si podrobil okolní pohanská území a přinesl do jejich životů křesťanskou víru. Na svém dvoře dával prostor vzdělancům a velmi je podporoval. Sám se neustále vzdělával, jak popisuje Einhart. Celý svůj dlouhý život strávil na cestách, jak...
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Portrét Karla Velikého v obraze jeho doby
Weissová, Karolína ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
V osmém století začíná pro tehdejší civilizovaný svět nová éra. Díky franským králům nabývá tato říše na významu. Jak svoji rozlohou, tak svým neustálým snažením šířit křesťanství a tím i nárůstem vzdělanosti. Na počátku stojí výrazný rozdíl mezi upadající dynastií Merovejců a rychlým nástupem nové dynastie Karlovců. V tento moment stojí na jedné straně vláda neschopných líných králů a na druhé nové charismatické osoby zajímající se o vnitřní politiku říše a její ochranu, jako Karel Martel a jeho syn Pipin. Výrazným znakem pro období vlády Karla Velikého je spojení znovu vyzdvižené antické kultury a křesťanství. Dokonalým příkladem vzdělaného člověka této doby byl Einhart, který byl velmi znalý antiky a také byl významným křesťanským učencem. V jeho dílech můžeme nalézt znaky tehdejšího kulturního života, umění, řeči a literatury. Nejen tím je nedocenitelným. Jeho záznam Karlova života z jeho bezprostřední blízkosti nám pomůže vybavit si celkový obraz této doby. Jeho vláda měla vliv na celou Evropu. Během jeho působení byla velká část Evropy území jednotná. Rychle si podrobil okolní pohanská území a přinesl do jejich životů křesťanskou víru. Na svém dvoře dával prostor vzdělancům a velmi je podporoval. Sám se neustále vzdělával, jak popisuje Einhart. Celý svůj dlouhý život strávil na cestách, jak...
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
| |
host ::
RSS.